V neděli 14.1. jsem po dlouhé době opět navštívila psí výstavu. Poprve jsem sebou vzala i manžela, syna, neteř a naši Áju.

  Do Olomouce jsme vyrazili v 6:20 z ostravského hlavního nádraží a Ájinka absolvovala svoji první jízdu vlakem. Vůbec ji nevadilo skřípání brzd a drncání ze strany na stranu, celou cestu všechno zvědavě okukovala a nebýt vodítka prošmejdí celý vagón. V Olomouci jsme byli asi v 7:30 a kolem 8:00 jsme dorazili na výstaviště.

  Bylo skvělé, že zaplatit vstupné a koupit výstavní katalog jste mohli u každého z pavilonů a tak nikde nebyly fronty. Do pavilonu G, ve kterém se vystavovali papilloni, byl sice problém se dostat, ale i to se nakonec povedlo. Ája si poprve v životě zkusila oběhnout výstavní kruh ve společnosti dalších pejsků, postavit se do postoje na zemi i na stole a bez problémů ukázala zoubky i cizí paní. Po zjištění, že papilloni se vystavují až po čínských chocholatých psech, jsme si šli projít ostatní pavilony. Manžela zaujali majestátní irští vlkodavové a čs.vlčáci, neteř je zblázněná do falešných sobů. Jen můj syn drží s mamkou a upozorňoval mě na každého papillonka, který vystrčil byť jen ucho z pavilonu G.

  Osobně jsem měla možnost setkat se a promluvit pár slov s paní Zichovou, její dcerou a fešákem Bodym, paní Čápovou s andílkem Čikem a paní Krošlákovou s malou Grizeldou. Nesmím zapomenout ani na paní Škutovou a jejího Toníka, který byl velice milý a s naší Ájou si hned padli do oka. Díky Vám, jmenovaným i nejmenovaným, můžu napsat, že se mi v Olomouci líbilo.

  Nakonec bych chtěla všem zůčastněným pejskům a jejich doprovodu pogratulovat k dosaženým výsledkům a popřát jim hodně štěstí na příštích výstavách.